menuMENUHledat

Vše, co jste chtěli vědět o misi na Mars, přímo od Elona Muska

19.10.2017 09:31 | Zdroj: Obrázek: http://www.spacex.com/mars
Vše, co jste chtěli vědět o misi na Mars, přímo od Elona Muska

Elon Musk se rozhodl v neděli na Redditu vyhovět svým fanouškům a umožnit jim položit mu libovolné otázky týkající se SpaceX. A byl skutečně sdílný, takže teď víme o jeho plánech s Marsem mnohem víc. Na co se tedy můžeme těšit?

O čem bude první let na Mars

Elon Musk řekl, že cílem první mise na Mars bude zajistit tzv. ISRU (in-situ resource utilization) neboli základní infrastrukturu pro využití místních zdrojů, které planeta nabízí. Zejména pro produkci paliv a možnost přežití na Marsu. SpaceX však připraví jen systém pro zpracování a ukládání raketového paliva. Zbylou rozsáhlou výrobní infrastrukturu budou muset budovat jiné firmy.

Důležitá bude také volba místa přistání. Musk říká, že bude muset být v nízké výšce nad povrchem, aby bylo možné maximalizovat brzdný účinek atmosféry Marsu. Dále bude muset být blízko ledu, aby bylo možné získat vodu i materiál pro palivo, a bude se muset nacházet v oblasti rovinatého terénu. Zvolené místo by mělo být také poblíž rovníku, kvůli vyšší efektivitě solárních panelů a vyšší teplotě povrchu.

Jak je to teď s časovými plány

Stále platí, že první mise na Mars začne v roce 2022 a vyletí na něj dvě lodi. SpaceX již brzy začne s testováním BFS, vývojem, testováním speciálních vozítek a začne budovat i nové výrobní haly. Rakety BFS, které mají sloužit i k přepravě po naší planetě, čekají nejprve lety v atmosféře Země na vzdálenosti stovek kilometrů. 

Jak bude vypadat BFS

BFS neboli druhý stupeň raket BFR, určený pro přepravu nákladulidské posádky, bude opatřen velmi dobrou tepelnou izolací. BFS bude disponovat vlastními raketovými motory i chlazenými palivovými nádržemi. Musk počítá s tím, že většinu letu bude vršek BFS nasměrován ke Slunci, což umožní eliminovat teplo pronikající až k nádržím. To by mělo umožnit uchování kyslíku a metanu v tekuté formě i po dobu několikaměsíčního letu na Mars. K dispozici bude také speciální štít pro případ tzv. sluneční bouře, která by mohla ve vesmíru narušit činnost palubních elektronických systémů.

Raketa BFS bude mít, stejně jako nosný stupeň BFR, cylindrický tvar. To je oproti americkým a ruským raketoplánům poněkud nezvyk. Musk říká, že je tomu tak proto, že tento tvar umožňuje nejefektivnější stavbu palivových nádrží i jejich tepelné ochrany.

BFS bude také opatřena tepelnými štíty instalovanými přímo na stěnu primární palivové nádrže. Musk to vidí jako nejvhodnější cestu k tomu, aby se vyhnul výstavbě „krabice uvnitř krabice“, která by byla příliš těžká. BFS bude také opatřena stabilizačními křidélky, jež mají zajistit, aby se raketa z orbity zpět na Zem či Mars dostala špičkou napřed. Křidélka jsou však příliš malá a lehká a nebudou plnit funkci generování vztlaku v atmosféře. 

Jak to bude s BFS při přistání

Tím, že BFS vypadá jinak než letadla či dosavadní raketoplány, vzniká poměrně zajímavá otázka vertikální stabilizace rakety v atmosféře, když nemá pro letadla typický ocas. Musk říká, že ocas není vůbec potřeba. Jeho funkce se prý projevuje jen v nízkých podzvukových rychlostech. V nich toho BFS však příliš nenalétá. O stabilizaci se tak patrně postarají motory.

A když už jsme u pohybu BFS v atmosféře, je namístě podívat se na způsob jejího přistání. Raketa přistane stejně, jako vzlétá – špičkou nahoru. K jejímu zajištění poslouží čtyři nosné nohy. Sice by mohly stačit i tři, ale čtyři zajistí lepší stabilizaci při přistání na nerovném terénu, kterého je na Marsu (i Měsíci) více než dost.

Jak to bude s raketovým tankerem

Možná jste již slyšeli o speciálním raketovém tankeru. Ten doplní BFS na oběžné dráze palivové nádrže, aby zvládla cestu na Mars. Stejný proces bude dost pravděpodobně potřeba i na zpáteční cestě. V první fázi bude BFS tanker jen klasickou raketou BFS bez jakéhokoliv nákladu. To celý proces urychlí a zlevní. Teprve později vznikne speciální samostatný tanker.

Jak to bude s komunikací

Mars je od Země hodně daleko, a to i pro světlo, respektive jakékoliv jiné elektromagnetické vlnění. Když na vysílačce na Zemi řeknete „Ahoj“, na Marsu si to poslechnou za čtyři až 24 minut. Průměrné zpoždění při komunikaci s vozítkem Curiosity bylo kolem 13 minut.

Navíc Mars má, stejně jako Země, svoji atmosféru, což značně komplikuje následnou meziplanetární komunikaci. Musk se proto chystá na orbitu Marsu vyslat pět až šest komunikačních družic. Zároveň však přiznává, že vybudování komunikačního spojení Země–Mars by milerád někomu přenechal.

Poměrně zásadním problémem je i fakt, že na Marsu nebude fungovat internet. V současné době používané protokoly totiž nepočítají s tím, že na odeslání HTTP požadavku obdržíte první odpověď až za 26 minut. Musk navrhuje řešení v podobě nového, speciálního protokolu, případně v podobě speciálního proxy serveru vybudovaného například na orbitě Marsu.

Nahoru