Kolik stojí provoz Superchargeru? Aneb proč je rychlé nabíjení tak drahé

Určitě to znáte. Přijedete ke stojanu, zapojíte elektromobil a při pohledu na výslednou cenu za kWh si říkáte: „Vždyť doma nabíjím za zlomek téhle ceny! Kde provozovatel bere tu drzost účtovat 15 korun za kWh?" Pravdou ale je, že cena samotné silové elektřiny hraje v konečném účtu pro provozovatele až druhé housle.

Pojďme se podívat pod pokličku byznysu s rychlým dobíjením. 

Gigantický „jistič“

Doma platíme paušál za jistič. Většina z nás má standardních 3×25 A, což odpovídá zhruba 17 kW rezervovaného příkonu. To je částka, kterou platíme, aby síť byla připravena nám výkon dodat, i když zrovna nevaříme ani nepereme.

Teď si ale představte nabíjecí stanici, která má výkon 250 kW. Pokud je připojena na hladině vysokého napětí, vstupuje do hry termín rezervovaná kapacita.

• Cena za rezervovanou kapacitu: cca 3 000 000 Kč/MW/rok
• Realita pro 250 kW stojan: roční poplatek činí 750 000 Kč

Jen za to, že stanice stojí a je připravena k akci, zaplatí provozovatel přes 2 000 Kč denně. A je úplně jedno, jestli se za celý den u stojanu zastaví deset aut nebo ani jedno.

Proč Tesla Superchargery umí nabídnout nižší ceny?

Všimli jste si někdy, že když je stanice plná, rychlost nabíjení vaší Tesly klesne? Je to čistá ekonomika.

Platit rezervovanou kapacitu pro všechny stojany (např. 250 kW × 10 stojanů = 2,5 MW) by bylo velmi drahé. Pokud bude rezervovaná kapacita například pouze 1,5 MW, tak roční platba se sníží o 3 miliony korun, ale kapacita bude stále dostatečná pro pohodlné nabíjení. Sdílení příkonu je tak chytrým ekonomickým kompromisem. Umožňuje nabídnout plný výkon, když je u stojanu pár aut, ale zároveň drží celkovou rezervovanou kapacitu (a tedy fixní náklady) na uzdě. 

Paradox: Elektřina je levná, infrastruktura drahá

Zatímco fixní náklady (počáteční investice, servis, rezervovaná kapacita) jsou obrovské, samotná distribuce „šťávy“ je překvapivě levná.

Rozklad ceny za dodanou kWh na hladině vysokého napětí:

• Distribuce: cca 0,1 Kč/kWh
• Systémové služby: cca 0,2 Kč/kWh
• Celkem přirážka k silové elektřině: pouze 0,3 Kč/kWh 

Vidíte ten nepoměr? Provozovatel platí za samotný přenos energie minimum, ale „vydělávat“ musí především na umoření milionových investic a obrovských fixních plateb za připojení k síti.

Co z toho plyne pro nás?

Vysoká cena na rychlonabíječkách nemusí být nutně jen projevem chamtivosti, ale může být také výsledkem špatné optimalizace provozu nabíjecí stanice. Aby se rychlá nabíjecí stanice zaplatila, musí mít vysokou vytíženost a efektivní sdílení příkonu. Pak je možné nabídnout zajímavější cenu za nabíjení, jako to dělá Tesla.