Vyrazili jsme elektromobilem do Španělska a málem jsme nedojeli – 2. část

Nabíjení selhalo – druhý den naší cesty malým elektromobilem do Španělska byl o poznání dramatičtější. 

První den naší cesty malým elektromobilem Hyundai Inster jsme dorazili do města Besancon a ujeli jsme více než 1 000 km celkem bez potíží. Večer jsme dali vůz nabíjet k místní pomalé nabíjecí stanici. Díky výkonu 7 kW jsme měli ráno vyjíždět s plně nabitou baterií. Ráno nás však čekalo nemilé překvapení.

Ranní překvapení – nabíjení selhalo

Budíme se v 7 ráno a při pohledu do aplikace My Hyundai zjišťujeme, že baterie je nabitá pouze na 58 %. To je problém, neboť k nejbližší nabíjecí stanici Ionity potřebujeme alespoň 70 %. Výkon se bohužel během noci snížil na 1 kW, důvod neznáme. Nezbývá než vyrazit takzvaně naslepo a počítat s tím, že po cestě budeme muset dobít u „cizí“ nabíječky.

Až do Lyonu jedeme mimo dálnice, protože poměr ceny a úspory času zde vychází pro dálnici nevýhodně. Po téměř 2 hodinách jízdy zastavujeme u nabíjecí stanice, která je přímo na naší trase. Nastává klasický problém cizí nabíječky – nebere platební karty a my nemáme potřebnou aplikaci. Naštěstí lze nabíjení spustit přes webovou stránku a na druhý pokus se nám to podaří. Stačí nám dobít jen 12 %, takže po pár minutách odjíždíme – v této chvíli jsem netušil, jak špatné to bylo rozhodnutí.

Lyon bez nabíječek?

Blížíme se k nabíjecí stanici Ionity s 10 %, jenže při příjezdu zjišťujeme, že navigace nás vede přes zavřenou bránu. Ke stojanům se není jak dostat – jsou přímo u dálnice a nájezd nás vyhodí až za nimi. Přichází první skutečný stres ohledně dojezdu. Jsme ale na dálnici a projíždíme Lyonem, takže si říkáme, že tady přece musí být nabíjecích stanic dost. Po zhruba 15 kilometrech však stále nic – a na displeji svítí už jen 6 %. V navigaci nacházíme jednu stanici přímo ve městě a míříme k ní.

Přijíždíme s 1 % aneb přichází dojezdová úzkost

Přijíždíme se 4 % baterie a snažíme se spustit nabíjení. Po několika minutách je jasné, že tady to nepůjde. V aplikaci Ionity proto nacházím nabíječku Electra, která je 5 km od nás. Jiná možnost není – vyrážíme. Těchto 5 kilometrů bylo nejméně příjemných z celé naší cesty do Španělska. Trasa vede do kopce a dojezd ubývá rychlým tempem. Za chvíli už vidíme 1 % baterie. Ještě nikdy se nám nestalo, že bychom baterii po cestě vybili, ale nyní se v hlavě odehrávají všemožné scénáře. Naštěstí se nám podaří k nabíjecí stanici dojet – teď už jen doufat, že půjde spustit.

A zase jsme nepotřebovali odtah

Volný je pouze jeden stojan, což je paradoxně dobré znamení. Zapojím kabel, přiložím kartu Ionity a po pár vteřinách se nabíjení skutečně spouští. Slastný okamžik. Vůz se nabíjí plným výkonem a pro nás je to obrovská úleva. V místním hotelu si odskočíme na toaletu a pokračujeme v jízdě se 40 %. Nabíjecí stanice Ionity je jen asi 50 km odtud, takže nám stačí málo – i když kdo ví.

Je 12:30 a my máme do cíle ještě téměř 1 000 km, které chceme dnes zvládnout. Jestli se nám to povedlo, se dozvíte ve třetí části příběhu.